Hnízdní biologie ptáků již desítky let patří mezi oblíbené oblasti zoologického výzkumu. Je tomu tak zřejmě pro možnost zblízka nahlížet do rodinného života zajímavých a krásných zvířat. Přesto, že jde o tradičně studované téma, nelze rozhodně říci, že by zde již nebylo co objevovat. Naopak díky akumulaci dat a rozvíjení technických možností a teoretických modelů se jedná o oblast, kde lze testovat množství nových hypotéz o chování zvířat. V naší práci se zabýváme studiem populací sýkory koňadry, sýkory modřinky a zejména lejska bělokrkého. V atraktivním prostředí svahových doubrav máme vyvěšeny stovky hnízdních budek, které sledujeme již více než dvacet let. Zabýváme se třeba otázkami, jak se rodiče starají o své potomky a jaké to pro ně má důsledky, jak si samice vybírají své partnery, jak jsou si rodiče navzájem věrní, jsou-li mláďata vzniklá z extra-párových svazků lepší nebo horší než jejich nevlastní sourozenci, má-li na samčí reprodukční úspěch vliv i velikost jejich spermií, nebo kdy mláďata vylétají z hnízd a zda se do nich potom z nějakých důvodů vracejí. Tyto otázky studujeme na dříve nedostupné úrovni pomocí moderních metod molekulární biologie (např. určování otcovství pomocí mikrosatelitů, genotypování na lokusech kandidátských genů), vzdáleného monitoringu hnízd (videokamery a teplotní dataloggery v budkách, RFID čtečky) a jedinců (geolokátory) či kvantitativní genetiky (analýza rodokmenu pomocí tzv. animal modelu).
Lidé: M. Krist, P. Munclinger (Katedra zoologie PřF UK, Praha), T. Albrecht (Ústav biologie obratlovců, Brno)
